Kupky hnoje, zejména ty, které na poli zůstávají celoročně, výrazně přispívají ke zvyšování pestrosti zemědělské krajiny. Mají totiž obrovský význam pro ptačí komunity, a to i pro ohrožené druhy ptáků. Dosud skrytý potenciál hnojišť pro ochranu ptáků v zemědělské krajině objevil tým vědců z Ústavu…
Zveřejněno: 3. 6. 2020
Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR ve spolupráci s Českým rybářským svazem a Správou Krkonošského národního parku zkoumali na vybraných lokalitách Krkonošského národního parku genetické struktury populací pstruha obecného potočního. Výsledky studie ukazují, že by se nemělo vysazovat na…
Většina virů, které způsobily v posledních letech epidemie s vysokou smrtností, mají původ u divokých zvířat (tzv. zoonózy). Mezi ně patří filoviry (např. Marburg virus, Ebola virus), koronaviry (např. SARS-CoV, MERS-CoV), henipaviry (např. Hendra virus, Nipah virus), arenaviry (např. Lassa…
Analýza genomů SARS-CoV-2 a příbuzných koronavirů nepřinesla žádný důkaz, že by byl virus vyroben v laboratoři nebo byl jinak uměle upraven.
Udržitelné zemědělství, zodpovědné k budoucím generacím, je celosvětovou výzvou.
Českým vědcům v čele s Václavem Gvoždíkem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Národního muzea se v horských mlžných lesích subsaharské Afriky podařilo objevit dva nové druhy miniaturních žab – afroskokanů (rod Phrynobatrachus). Tito obojživelníci o velikosti do 2 cm žijí v oblastech okolo 2 000…
„Dnes nestačí být špičkovým vědcem, to je podmínka nutná, ale stále roste oprávněný tlak na to vysvětlit veřejnosti srozumitelně to, co děláme, neboť velká část peněz na vědu jde z kapes daňových poplatníků,“ řekla při ceremoniálu ve středu 29. ledna předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová s tím, že…
V dalším díle pořadu „Chcete mě?“ z 12. 1. 2020 se dozvíte k čemu je Národní genetická banka živočichů, co se v ní uchovává a kdo se o ní stará.
Žádné položky k zobrazení.
